Zdrojem energie pro elektrokola jsou bateriové články. Nejvyužívanější jsou Lithium-iontové a Lithium-polymerové. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Lithium-iontová baterie

Elektrotechnický průmysl jej zná již mnoho let, poprvé byl na teoretické bázi jeho princip vysvětlen již na počátku dvacátého století (v roce 1912). V té době však nebylo možno jej vyrábět pro praktické účely. Teprve v roce 1991 se na trhu objevila první baterie tohoto typu od firmy SONY. Dnes se jedná o nejčastěji využívaný model akumulátorů pro náhradní baterie do elektrokola, spotřební zboží, elektroniku a mobilní telefony.
Nevýhody:

• Musí se dbát na to, aby nedocházelo k přebíjení a zároveň na vybíjení do maximální kapacity.
• Jestliže se poškodí nabíječka a dojde v ní ke zkratu, může dojít k explozi a ke vzniku požáru.
• Výrobek časem stárne, ať už je využíván, nebo nikoli.
• Akumulátor musí pracovat při napětí nad 2,5 V, jinak dojde k jeho neopravitelnému poškození. Tyto hodnoty sleduje speciální elektronika BMS, která jej v takovém případě odpojí od zařízení.

Lithium-polymerový článek

Na trhu se dnes můžete setkat s technologickou inovací v podobě vylepšení původního Li-Ion zdroje. Tento výrobek vykazuje stejné vlastnosti, přitom je přibližně o jednu pětinu lehčí. Navíc je možné baterii ohnout, zdeformovat a vměstnat ji do různých tvarových záhybů. Tyto články se využívají především v ultra tenkých smarthonech a ve výpočetní technice typu notebooků a tabletů. Nachází uplatnění i mezi elektrokoly, ovšem nevýhodou jsou nároky na provoz a údržbu:
Nevýhody:

• Jsou dražší než Li-Ion baterie.
• Při delší době nevyužívání se vybíjí a stává se, že po nějakém čase (cca 18 měsíců) bez zátěže může ukončit svou životnost.
• Po určité době zvětší svůj objem (nafoukne se jako balónek).
• Jestliže klesne výstupní napětí pod hodnotu 2,7 Voltu, dojde k nevratnému poškození.
• Při přebití anebo při zkratu může explodovat, či začít hořet.