Dvacáté století přineslo dobu zkracování. Do začátku dvacátého století bylo například naprosto nemyslitelné, aby muž shlédl ženskou nohu. Maximálně mohl zahlédnout ženský kotník, když dáma nastupovala do kočáru. A to byla hotová erotika. Začátkem století začíná velký módní boom. Zkracují se sukně, takže muži mohou obdivovat ženská lýtka. Do ženské módy začínají pronikat také takové prvky jako například kalhoty, které dosud byly jen doménou pánů.
Na rozvoj moderního oblečení měla samozřejmě velký vliv politická situace (zánik monarchií a prostor pro rozvoj) a také rozvoj sportovních aktivit, díky kterým lidé zjistili, jak je pohodlně se lze oblékat.
V šedesátých letech došla míra zkracování na maximum. Vznikla totiž minisukně. Jedná se o délku, která je kratší než vzdálenost od kolen k pasu.
 

Minisukně

O tom, kdo vytvořil minisukni, se dodnes spekuluje, ale pravděpodobné, že autorkou minisukní je Mary Quantová. Minisukně pak prezentovala slavná modelka Twiggi.
Minisukně se velmi úspěšně prosadila také v našich zemích. Snad tomu přispěla dočasná uvolněná atmosféra koncem šedesátých let, kdy bylo dokonce možné i cestovat do zahraničí.
Určitě si mnozí vybaví fotografie svých maminek, nebo dokonce babiček. Všechno muselo být mini. A to bez ohledu na to, zda to lichotilo nožkám či nikoli. Svatební šaty jedině mini, taktéž plesové šaty v délce mini. Přitom pro tanec je minisukně vyloženě nevhodná.

Minisukně lze kombinovat sportovně i elegantně. Můžete si k nim vzít vysoké kozačky, nebo sportovní boty, nebo klidně i baleríny. Hodí se k nim trička i elegantní halenky.
Minisukně si rády oblékají především mladé ženy a dívky, aby demonstrovali svou štíhlou postavu, ale nezřídka i ženy starší, aby dokázaly, že si to stále mohou dovolit a to i přesto, že si to až tak už dovolit nemohou.
Samozřejmě minisukně vzbuzují i rozpaky a to dodnes. Mnozí zastánci morálky apelují na dívky, aby upravili délku, protože svým oděvem provokují muže a v podstatě si říkají o znásilnění.